Med v Česku

Včelařství v číslech

Podle Ministerstva zemědělství chovalo v roce 2023 včely zhruba 63 tisíc lidí a ústřední evidence vykázala 669 445 včelstev. Průměrný včelař tak má asi jedenáct včelstev; velkých profesionálních provozů je málo. Na rozlohu republiky připadá přibližně 8,5 včelstva na kilometr čtvereční. Podle českých odborníků patří hustota včelstev v Česku k nejvyšším v Evropě.

Sklizeň medu silně kolísá s počasím a se zimními úhyny včelstev. Podle Českého statistického úřadu se v roce 2023 vyrobilo 5 941 tun medu, rok předtím 7 771 tun. Průměrný obyvatel sní ročně kolem jednoho kilogramu medu. Domácí produkce v posledních letech spotřebu plně nepokrývá, a část medu se proto dováží.

Jaký med se v Česku točí

Med se dělí na dva základní typy. Květový med vzniká z nektaru květů. Medovicový, lidově „lesní“ med, včely vyrábějí z medovice – sladkých výměšků hmyzu, nejčastěji mšic a puklic, který saje šťávu stromů. Od 14. června 2026 je určuje vyhláška č. 490/2025 Sb., která nahradila dlouho platnou vyhlášku č. 76/2003 Sb.; jakostní požadavky na med zůstaly prakticky stejné, změnilo se hlavně označování země původu.

Na jaře převládá nektar řepky olejky a ovocných stromů, dále pampelišky; v létě akát, lípa, slunečnice a luční byliny. Mezi jednodruhovými medy jsou u nás nejběžnější řepkový, lipový a akátový. Medovici dávají hlavně smrk a jedle, ve vyšších a zalesněných oblastech je proto tmavý medovicový med typický. Protože krajina je pestrá, většina českých medů je ve skutečnosti smíšená. Kůrovcová kalamita a úbytek smrkových porostů v posledních letech zdroje medovice zmenšily.

Značky kvality

Nejznámější je značka „Český med“ Českého svazu včelařů. Med s ní musí pocházet z Česka a splnit svazovou normu, která je přísnější než zákonné minimum: nejvýše 18 % vody (zákon připouští 20 %), nejvýše 20 mg/kg hydroxymethylfurfuralu, ukazatele přehřátí nebo stáří (obecně 40 mg/kg), a nejvýše 5 % sacharózy. Splnění ověřuje laboratorní rozbor; vyhovující med se prodává pod víčky se svazovým označením.

Med může nést také státní značky Ministerstva zemědělství: Klasa pro potraviny nadprůměrné kvality a Regionální potravina, kterou v každém kraji dostávají výrobky malých producentů s vazbou na region; mezi oceněnými bývá i med. Tradiční med s chráněným označením původu v rámci EU Česko nemá.

Výzkum

Výzkumný ústav včelařský v Dole u Libčic nad Vltavou byl založen v roce 1919; jeho prvním ředitelem byl Antonín Schönfeld. Zkoumá nemoci včel a jejich odolnost, genetiku a šlechtění, chemii včelích produktů a technologii chovu. Kromě výzkumu vyrábí léčiva pro včelaře, provádí rozbory medu a vyhodnocuje soutěž Český med. Kromě Dolu má i další pracoviště, například v Liběchově.

Včelařský rok

Sezóna začíná jarními prohlídkami včelstev. První, jarní med se vytáčí zhruba v květnu a červnu, po odkvětu řepky a ovocných sadů; řepkový med rychle krystalizuje, a proto se nesmí v plástech nechat dlouho. Letní med, včetně medovicového, se vytáčí v červenci a v srpnu. Termíny se rok od roku liší podle počasí a nadmořské výšky.

Po posledním vytáčení dostávají včely zásobní krmení, aby přečkaly zimu, a začíná ošetřování proti roztoči kleštíkovi (varroáze). Na podzim a v zimě probíhá povinné ošetření a vyšetření měli ze dna úlu, které organizuje státní veterinární správa. Přes zimu včely sedí v chomáči a med se netočí.

Zajímavosti

Před úly bylo brtnictví: med se bral divokým včelám z dutin stromů, tzv. brtí. Lesní včelaření přetrvalo staletí a dnes ho lesníci a nadšenci připomínají kurzy vydlabávání brtí.

Gregor Johann Mendel, zakladatel genetiky, byl i včelař. V zahradě augustiniánského opatství na Starém Brně se dodnes dochoval včelín, který nechal postavit. Pro řízené páření si dal vyrobit klece, do nichž měli přístup jen vybraní trubci.

V roce 1865 se v Brně konal velký sjezd včelařů ze střední Evropy. Hnací silou byl brněnský lékař a včelař František Xaver Živanský, předsedal opat Cyril Napp, Mendelův představený.

Ze Slezska pocházel kněz Jan Dzierżon (1811–1906), který v roce 1845 popsal, že trubci se líhnou z neoplozených vajíček, a zdokonalil úl s pohyblivými díly. Žil však v pruském Slezsku na území dnešního Polska, nikoli v českém Slezsku.