Jak číst etiketu medu

Co na etiketě musí být

Med upravuje evropská směrnice 2001/110/ES, v Česku vyhláška č. 490/2025 Sb., účinná od 14. června 2026. Obecná pravidla pro označování potravin k tomu přidává nařízení EU č. 1169/2011. Na baleném medu proto vždy najdete název („med“ nebo přesnější druh), zemi původu, čisté množství, datum minimální trvanlivosti a jméno či firmu a adresu výrobce, balírny nebo prodejce – samotná webová adresa nestačí. Datum minimální trvanlivosti říká, do kdy si med při správném skladování uchová své vlastnosti, nejde o hranici nezávadnosti. Kód šarže je povinný, pokud datum na obalu neobsahuje den a měsíc; podle šarže se výrobek dohledá, když je třeba ho stáhnout z trhu.

Největší změnu přinesla takzvaná snídaňová směrnice (EU) 2024/1438. Med z jedné země nese dál jen tu zemi, třeba „Země původu: Česká republika“. U směsí medů z více zemí dřív stačilo napsat „směs medů ze zemí EU a mimo EU“. Nově musí být uvedeny všechny země sestupně podle podílu na hmotnosti a s procenty, a to v hlavním zorném poli, tedy zpravidla na přední straně obalu. U každého podílu se toleruje odchylka 5 %, ověřitelná ze záznamů o sledovatelnosti.

Směrnice dovolila členským státům jedno zjednodušení: u směsí z více než čtyř zemí smějí být procenta uvedena jen u čtyř největších podílů, pokud dohromady tvoří více než polovinu směsi; ostatní země se vypíšou sestupně bez procent. U porcí do 30 gramů, například na hotelových snídaních, lze místo názvů zemí použít dvoupísmenné kódy ISO, třeba CZ. Med, který byl označen a uveden na trh podle starých pravidel, se smí doprodat.

Druhy medu a co znamenají

Podle původu se med dělí na květový z nektaru a medovicový z medovice – sladkých výměšků hmyzu, který saje šťávu rostlin, u nás hlavně smrků a jedlí. Česká vyhláška nově výslovně uznává název „med lesní“ jako rovnocenný medovicovému; takový med musí splnit limit elektrické vodivosti, podle směrnice nejméně 0,8 mS/cm. Podle způsobu získání rozlišují předpisy med vytočený, lisovaný a odkapaný, med v plástech, med s kousky plástu a med filtrovaný, z něhož filtrace odstranila velkou část pylu. Pastovaný neboli krémový med není samostatný právní druh: je to med, kterému výrobce řízenou krystalizací – obvykle přidáním jemně zkrystalizovaného medu a mícháním – dal jemnou, roztíratelnou konzistenci.

Zvláštní kategorií je pekařský med. Je určený pro průmysl nebo jako surovina do dalších potravin a smí mít cizí chuť či pach, začínat kvasit nebo být přehřátý. Proto musí mít hned u názvu upozornění, že je určen pouze k vaření (česká pravidla zmiňují i pečení a jiné zpracování), a nesmí se na něm uvádět květový ani regionální původ. Pekařský, filtrovaný ani med v plástech se nesmějí prodávat pod zjednodušeným názvem „med“.

Botanický původ – „akátový“, „lipový“, „řepkový“ – smí etiketa uvést, jen když med pochází zcela nebo převážně z dané rostliny a má její typické smyslové, fyzikálně-chemické a mikroskopické vlastnosti, tedy i odpovídající pyl. Regionální nebo místní označení je dovolené, jen když med pochází celý z uvedené oblasti. Dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) laboratorními rozbory. Nevyhovující šarže zveřejňuje SZPI po skončení kontroly na portálu Potraviny na pranýři.

Značky kvality

Značka „Český med“ Českého svazu včelařů zaručuje, že med pochází z Česka a splnil svazovou normu přísnější než zákon: nejvýše 18 % vody (zákon připouští 20 %), nejvýše 20 mg/kg hydroxymethylfurfuralu, ukazatele přehřátí a stáří (obecně 40 mg/kg), a nejvýše 5 % sacharózy; ověřuje to laboratorní rozbor. Med může nést i státní značky Ministerstva zemědělství: Klasa pro potraviny nadprůměrné kvality a Regionální potravina pro výrobky malých producentů s vazbou na kraj. V jiných zemích EU se lze setkat s chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO); Česko žádný med s takovým označením nemá.

Na co si dát pozor

Obecná formulace „směs medů ze zemí EU a mimo EU“ se na nových etiketách objevit nesmí; potkat ji můžete už jen u starších zásob. Neznamená nutně špatný med, ale o původu skoro nic neříká. Signálem může být nápadně nízká cena: podle Evropské komise stál dovážený med v EU v roce 2021 v průměru 2,17 eura za kilogram, kdežto cukerné sirupy, kterými se med falšuje, jsou podle evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF mnohem levnější. Cena sama nic nedokazuje, vysvětluje ale, proč se falšování vyplácí.

Zdravotní tvrzení smějí potraviny v EU nést, jen pokud jsou schválená podle nařízení (ES) č. 1924/2006. Pro med žádné schválené není: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2010 posoudil tvrzení o vlivu medu na dýchací cesty, energii a obranyschopnost a příčinnou souvislost neshledal. Nápisy typu „posiluje imunitu“ nebo „na nachlazení“ proto na obal medu nepatří.

Ztuhlý nebo zakalený med není vadný ani falšovaný. Krystalizace je přirozená vlastnost medu: hůře rozpustná glukóza se z přesyceného roztoku postupně vylučuje v krystalcích. Řepkový med ztuhne za několik dní, akátový zůstává tekutý i déle než rok. Tekutý bude znovu po šetrném ohřátí ve vodní lázni; silné přehřátí ale zvyšuje obsah hydroxymethylfurfuralu a med tím ztrácí na jakosti.

Jak číst etiketu medu

Co na etiketě musí být

Druhy medu a co znamenají

Značky kvality

Na co si dát pozor

Zdroje