Med ve světě: kdo ho vyrábí a kdo kupuje

Kdo vyrábí nejvíc

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhla světová produkce medu v roce 2023 přibližně 1 894 tisíc tun. Jednoznačně první je Čína s asi 460 tisíci tunami. Podle datových přehledů, které čísla FAO přebírají, následují s velkým odstupem Turecko (v různých přehledech 95–115 tisíc tun), Írán, Argentina, Indie a Etiopie se 70–85 tisíci tunami; pořadí v této skupině se mezi zdroji liší. Další desítku doplňují Rusko, Brazílie, Spojené státy, Mexiko a Ukrajina s 58–65 tisíci tunami.

Nejrychleji roste produkce v Africe. Podle FAO na ni připadá asi 12 % světové sklizně, tedy kolem 223 tisíc tun ročně, a z kontinentů má nejvyšší tempo růstu. Největším africkým producentem je Etiopie; vedle ní se významně prosazují Tanzanie, Angola a Keňa.

Roste i počet včelstev. Podle údajů FAOSTAT se jich na světě v roce 2022 chovalo kolem 102 milionů, zatímco v roce 2000 necelých 59 milionů. Evropská unie z toho má asi 20 milionů úlů a podle Evropské komise v roce 2023 vyprodukovala kolem 285 tisíc tun medu.

Proč med z různých zemí stojí tak rozdílně

Rozdíly v cenách jsou obrovské. Ze světových obchodních statistik (UN Comtrade) vychází, že Čína v roce 2023 vyvezla přes 150 tisíc tun medu průměrně asi za 1,7 dolaru za kilogram, Argentina zhruba za 2,4 dolaru, kdežto Nový Zéland necelých 10 tisíc tun za téměř 25 dolarů za kilogram.

Velkou roli hrají náklady. Evropská komise uvádí, že průměrné náklady na výrobu kilogramu medu v EU vzrostly mezi lety 2015 a 2018 z 3,21 na 3,90 eura. Dovážený med přitom do EU přichází mnohem levněji: průměrná dovozní cena v roce 2023 vychází asi na 2,2 eura za kilogram a v první polovině roku 2024 podle Komise klesla na 1,89 eura. Evropští včelaři proto opakovaně upozorňují, že za takové ceny med v Evropě vyrobit nejde.

Část rozdílu má i méně nevinné vysvětlení. Při koordinované kontrole Evropské komise v letech 2021–2022 vzbudilo podezření z porušení evropských pravidel pro med 46 % z 320 vzorků odebraných na hranicích EU, nejčastěji kvůli přidaným cukerným sirupům. Nejvíc podezřelých zásilek v absolutním počtu přišlo z Číny, poměrně nejhůř dopadl med z Turecka a všechny vzorky ze Spojeného království, kde se cizí medy míchají a vyvážejí dál.

Odborná literatura zmiňuje i sklízení nezralého medu s vysokým obsahem vody, který se pak průmyslově vysouší zahříváním. Takový postup šetří práci a zvyšuje výnos, ale med při něm ztrácí kvalitu a u dovozců je jedním ze znaků, které kontroly sledují.

Kam med putuje

Mezinárodní obchod s medem měl v roce 2023 podle Observatory of Economic Complexity hodnotu asi 2,2 miliardy dolarů, o pětinu méně než rok předtím. Největšími vývozci podle hodnoty jsou Nový Zéland, Čína, Argentina a Indie, dále Ukrajina a Německo, které dovezený med zpracovává a prodává dál. Největším kupcem jsou Spojené státy (přes půl miliardy dolarů), následují Německo, Japonsko, Francie a Spojené království.

Spojené státy dovozem pokrývají asi 80 % své spotřeby medu; v roce 2023 pocházelo nejvíc z Indie, Argentiny, Brazílie a Vietnamu. Evropská unie dovezla v roce 2023 ze zemí mimo EU 163 700 tun medu v hodnotě 359 milionů eur: 37 % z Číny, 28 % z Ukrajiny a 12 % z Argentiny. Vlastní produkcí EU pokrývá jen asi 60 % spotřeby. Když v roce 2024 prudce vzrostl bezcelní dovoz z Ukrajiny, Unie u ukrajinského medu uplatnila takzvanou nouzovou brzdu a vrátila celní kvóty.

Česko má v poměru k počtu obyvatel nejvíc včelařů v EU, přesto v medu soběstačné není. Podle statistik Ministerstva zemědělství se u nás v roce 2025 vytočilo 5 202 tun medu a dovezlo 6 312 tun. Domácí produkce v roce 2024 pokryla asi 67 % spotřeby; průměrný obyvatel sní kolem jednoho kilogramu medu ročně. Nová evropská pravidla, která Česko převzalo vyhláškou č. 490/2025 Sb., nahrazují obecné „směs medů z EU a mimo EU“ výčtem konkrétních zemí původu na obalu.

Zdroje

1. FAO: World Bee Day 2025 – Africa honey production has highest global growth rate
2. Knoema: Production – Honey (data FAO, 2023)
3. Tridge: Honey production and top producing countries (data FAO, 2023)
4. Management, Economic Engineering in Agriculture and Rural Development 24(3): včelstva a med podle FAOSTAT
5. World Bank WITS (UN Comtrade): Natural honey exports by country, 2023
6. OEC: Natural honey (HS 040900)
7. Eurostat: EU imported €359.3 million worth of honey in 2023
8. Evropská komise: Honey Market Presentation (podzim 2024)
9. Evropská komise: zápis ze skupiny pro včelařství, 8. 10. 2024 (dovozní ceny 2024)
10. Evropská komise: zpráva o provádění včelařských programů COM(2019) 635 (náklady na výrobu)
11. Evropská komise: koordinovaná akce „From the hives“ 2021–2022
12. Evropská komise: Food fraud – honey report (soběstačnost EU)
13. Frontiers in Nutrition 2025: nezralý med a jeho vysoušení
14. Food Business News: U.S. honey imports 2023 (data USDA)
15. Kyiv Post: Ukraine becomes second largest exporter of honey to the EU in 2023
16. Agrární svaz / ČTK (2026): produkce a dovoz medu 2025 podle MZe
17. Moderní včelař: Růst spotřeby medu v České republice
18. Agrární svaz: ČR už není v medu soběstačná
19. E15: Česko je zemí včelařů, v přepočtu jich má nejvíc v EU
20. ČT24: Na obalech medu musí být uváděna země původu
21. Včelařství (ČSV): vyhláška č. 490/2025 Sb.