EN

Žádný oficiální žebříček nejdražších medů neexistuje. Ceny, které se objevují ve zprávách, jsou různého druhu: jednorázový prodej malého množství, ceník luxusního obchodu nebo průměrná vývozní cena z celostátní statistiky. Proto je u každé ceny potřeba vědět, kdo ji uvádí, v jakém roce a za kolik medu.

Rekordy z tureckých jeskyní

Guinnessova kniha rekordů vede jako nejdražší med turecký Centauri. Kilogram se prodal 16. února 2021 v Istanbulu za 8 700 liber, tedy asi 10 000 eur. Podle Guinnessovy knihy se med sbírá v hlubokých jeskyních a skalách ve výšce kolem 2 500 metrů nad mořem, jen jednou za rok a v množství 10–15 kilogramů ročně podle sezóny. Rekord ovšem dokládá cenu, za kterou výrobce med prodal, ne jeho výjimečnost. Portugalsko-španělský tým, který v roce 2024 rozebral pět druhů medu Centauri, uvádí, že splňují požadavky mezinárodního potravinového kodexu Codex Alimentarius.

Ještě vyšší částky se uvádějí u takzvaného elfího medu (turecky peri balı) z provincie Artvin na severovýchodě Turecka. Podle tureckých médií ho včelař Günay Gündüz se společníky náhodou objevil v jeskyni na náhorní planině Sarıçayır u města Şavşat, asi 1 800 metrů nad mořem. Do jeskyně se sestupuje po laně jednou za tři roky a vybírá se 3–5 kilogramů medu. Jméno mu podle týchž zpráv dali místní lidé, protože je ho tak málo.

Údaje o prodejích pocházejí hlavně od samotného včelaře. Podle zprávy z roku 2014 Gündüz uvedl, že se kilogram v roce 2009 prodal ve Francii za 45 000 eur a v roce 2010 v Číně za 28 000 eur; nezávislé potvrzení těchto obchodů se nepodařilo dohledat. V roce 2017 nabízel kilogram na trhu regionálních výrobků v Antalyi za 5 000 eur (zprávy uváděly i 18 000 tureckých lir). Tytéž zprávy připisují medu léčivé účinky, které žádná studie nedoložila.

Manuka: cenu určuje laboratoř

Manuka z Nového Zélandu je nejznámější drahý med, který se prodává ve velkém. Kupující neplatí jen za med, ale za číslo na sklenici: obsah metylglyoxalu (MGO) nebo stupeň UMF, který potvrzují licencované laboratoře. Od února 2018 musí každý med vyvážený jako manuka projít testem podle vědecké definice ministerstva MPI. Ten ověřuje pravost, ne „sílu“. Podrobněji o tom píšeme v příběhu o manukovém medu. Podle statistiky MPI za rok do března 2023 měl jednodruhový manukový med průměrnou vývozní cenu 48,40 za kilogram, vícedruhový manukový 25,92 a ostatní novozélandské medy 21,40 – tedy více než dvojnásobek běžného medu. Ceny v obchodech, zvlášť u vysokých stupňů, jsou mnohem vyšší.

Vysoká cena láká k podvodům. V roce 2013 novozélandská asociace UMF upozornila, že země vyrábí asi 1 700 tun manukového medu ročně, ale ve světě se ho pod tímto jménem prodá asi 10 000 tun. Britské testy medů s nápisem manuka tehdy u mnoha vzorků nenašly vlastnost, kterou se pravá manuka vyznačuje. O samotný název se navíc Nový Zéland přete s Austrálií, kde med z příbuzných druhů Leptospermum vzniká také.

Sidr: dar pro královské stoly

Jemenský sidr pochází z kvetoucích jujub (Ziziphus spina-christi), hlavně z Hadramautu, který je podle analýzy výzkumného centra Sana'a Center z roku 2023 největší oblastí produkce medu v zemi. Hlavním odbytištěm jsou v posledních desetiletích státy Perského zálivu. Známí včelaři z Hadramautu a Šabvy dodávali med panovnickým rodinám a šejkům, kteří si ho objednávali i roky dopředu. Podle téže analýzy stál kilogram sidru v Jemenu nejméně 75 dolarů a v zahraničí až 500 dolarů. Agentura Reuters v roce 2022 psala, že nejkvalitnější sidr se ve Spojených arabských emirátech prodává asi za 2 000 dirhamů za kilogram.

Válka, která v Jemenu trvá od roku 2014, výrobu těžce poškodila. Mezinárodní výbor Červeného kříže odhaduje, že včelařství živí kolem 100 000 domácností a že produkce medu kvůli konfliktu klesla celostátně o více než polovinu. Včelaři nemohou volně kočovat za kvetoucími stromy, krajinu zamořily miny a nevybuchlá munice, krajina vysychá. Kurýrní společnosti jako DHL a FedEx po začátku války z Jemenu odešly, takže vývoz je obtížný. Úřední statistiky, které by celý rozsah škod zachytily, podle agentury AFP neexistují.

Co cenu tvoří – a co ji jen zdobí

U všech těchto medů se opakují tytéž důvody: malé množství, obtížný nebo nebezpečný sběr, vzdálený původ a dobrý příběh. U manuky k tomu přistupuje certifikace a laboratorní čísla, u tureckých jeskynních medů rekordy a luxusní obchody. Podobný příběh má i turecký „šílený“ med z pěnišníků, o kterém píšeme zvlášť. Zdravotní účinky, které prodejci drahým medům přisuzují, ale ověřené nejsou a cena o nich nic neříká.

Čím je med dražší, tím víc se vyplatí ho napodobit. Evropská komise v akci „From the Hives“ odebrala v letech 2021–2022 na hranicích EU 320 vzorků dovážených medů a u 46 % z nich vzniklo podezření, že byly doslazeny cizím cukrem nebo měly nepravdivě uvedený původ. Pravost drahých medů proto hlídají laboratoře: u manuky test pylové DNA a látek z nektaru, u ostatních medů rozbor cukrů, pylu a dalších znaků.

Zdroje

  1. Guinness World Records: Most expensive honey (Centauri, 2021)
  2. Guinness World Records: Exclusive Turkish cave honey confirmed as world's most expensive (2021)
  3. Santos Filipe et al. (2024): Evaluating the quality, physicochemical properties, and biological activities of Centauri® honey from Turkey, Food Bioscience 62
  4. TimeTürk (2014): Otomobil fiyatına bal
  5. TRT Haber (2017): Peri balının kilosu 5 bin avrodan satışa sunuldu
  6. Capital (2017): Bu balın kilosu 18 bin lira
  7. MPI (2023): New Zealand honey exports – market trends
  8. MPI: science-based definition for mānuka honey and export requirements
  9. FoodNavigator (2013): Fake honey – UK manuka sales alone outstrip entire global production
  10. Charles Russell Speechlys: opposition to the 'Manuka Honey' certification mark in the UK
  11. Nasher, al-Muslimi (2023): An Ancient Tradition at Risk – Yemen's Beekeeping and Honey Production in Times of War, Sana'a Center
  12. The New Arab / Reuters (2022): Yemenis now unable to afford their own honey
  13. ICRC: Honey and hope – securing Yemen's beekeeping livelihoods
  14. Gulf News / AFP (2022): Yemen's ancient honey production a victim of war, climate change
  15. European Commission (2023): EU coordinated action 'From the Hives' – honey adulteration