Povinné značení původu medu

Proč na původu záleží

Evropská unie medem není soběstačná a velkou část dováží. Při koordinované kontrole Evropské komise „From the Hives“ v letech 2021–2022 vzbudilo podezření na falšování 147 z 320 vzorků dovezeného medu, tedy 46 %. Obecný nápis „směs medů ze zemí EU a mimo EU“ přitom zákazníkovi neřekl, odkud med ve sklenici skutečně je. Proto EU pravidla zpřísnila.

Co platí v celé EU

Základ tvoří směrnice Rady 2001/110/ES o medu. Už od počátku vyžaduje, aby etiketa uváděla zemi, kde byl med sebrán. U směsí z více zemí ale dovolovala jen souhrnná označení „ze zemí ES“, „mimo ES“ nebo „ze zemí ES a mimo ES“. To změnila takzvaná snídaňová směrnice (EU) 2024/1438: souhrnná označení zrušila a u směsí nařídila vypsat všechny země původu.

Med z jedné země nese dál jen tuto zemi. U směsi musí být v hlavním zorném poli, zpravidla na přední straně obalu, uvedeny všechny země sestupně podle podílu na hmotnosti a u každé procento. U každého podílu se toleruje odchylka 5 %; údaje musí odpovídat dokladům o sledovatelnosti, které vede balírna. Směrnice platí od 13. června 2024, státy ji měly převést do svého práva do 14. prosince 2025 a nová pravidla se používají od 14. června 2026. Med označený nebo uvedený na trh dřív se smí doprodat.

Směrnice nechala státům dvě volby. U směsí z více než čtyř zemí smějí dovolit uvádět procenta jen u čtyř největších podílů, pokud dohromady tvoří víc než polovinu; zbylé země se pak vypíšou bez procent. U balení do 30 gramů smějí dovolit místo názvů zemí dvoupísmenné kódy ISO, například CZ nebo SK.

Jak to převzalo Česko

V Česku pravidla zavádí vyhláška č. 490/2025 Sb. o požadavcích na přírodní sladidla, cukrovinky, kakao a med. Je to nový předpis, vyšel 27. listopadu 2025 a od 14. června 2026 nahradil dosavadní vyhlášku č. 76/2003 Sb. Výjimku se čtyřmi největšími podíly Česko nevyužilo: na etiketě směsi musí být všechny země, každá s procentem. Kódy ISO u porcí do 30 gramů naopak česká vyhláška dovoluje.

Etiketa směsi tedy může vypadat třeba takto: „Země původu: Ukrajina 60 %, Česká republika 30 %, Slovensko 10 %“. Vyhláška zároveň uznává název „med lesní“ jako rovnocenný medovicovému medu. Takový med musí splnit limit elektrické vodivosti nejméně 0,8 mS/cm; Výzkumný ústav včelařský upozorňuje, že „lesní“ med pod touto hranicí by kontrola posoudila jako klamání.

Med přímo od včelaře

Včelař smí podle veterinární vyhlášky č. 289/2007 Sb. prodat ročně až 2 tuny medu z vlastních včelstev přímo spotřebiteli – doma, na trhu nebo do místního obchodu – bez registrace prodejny. Výjimka se ale týká hygieny a registrace, ne poctivého označení. Podle Českého svazu včelařů a Výzkumného ústavu včelařského se i na takový med vztahují pravidla pro balené potraviny, takže na sklenici patří kromě jména a adresy včelaře, množství, druhu medu a data minimální trvanlivosti i země původu. Ústav doporučuje psát celé „Česká republika“ nebo „Česko“.

Nákup přes internet

U potravin prodávaných na dálku musí být povinné údaje z etikety k dispozici ještě před dokončením nákupu, a to na webu nebo jinak zdarma, jak stanoví nařízení EU č. 1169/2011 (čl. 14). Výjimkou je jen datum minimální trvanlivosti, které stačí na zásilce. Země původu medu je povinný údaj, takže by ji e-shop měl uvádět u každého medu.

Co povinnost neříká

Adresa výrobce nebo balírny je jiný údaj než země původu. „Baleno v ČR“ nebo česká adresa firmy neznamená, že med pochází z Česka; o tom vypovídá jen údaj o zemi původu. Pokud by obal vzbuzoval dojem českého původu, který neodpovídá skutečnosti, jde o klamání spotřebitele.

Povinnost uvádět zemi původu se týká medu jako výrobku, ne medu v jiných potravinách. U sušenek nebo cereálií s medem se původ medu uvádět nemusí. Výjimkou je případ, kdy výrobek sám uvádí zemi původu (třeba „vyrobeno v Česku“) a hlavní složka pochází odjinud: pak se podle nařízení 1169/2011 a prováděcího nařízení (EU) 2018/775 musí uvést i to.

Kdo to kontroluje

Med v obchodech kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), provozy včetně včelařů Státní veterinární správa. V roce 2025 SZPI v tržní síti odebrala 37 vzorků medu a zcela vyhovělo 17. Mezi nejčastějšími závadami byl nesprávně uvedený botanický i zeměpisný původ, zvýšený obsah hydroxymethylfurfuralu a cizí enzymy. Za klamání spotřebitele hrozí podle zákona o potravinách pokuta až 50 milionů korun; nevyhovující šarže SZPI zveřejňuje na portálu Potraviny na pranýři.

Jinde v Evropě

Některé státy chtěly výčet zemí dřív než EU. Španělsko ho zavedlo královským dekretem 523/2020 a Francie zákonem z roku 2020, který kvůli procesní chybě musel být přijat znovu v roce 2021. V Anglii, která po brexitu snídaňovou směrnici nepřevzala, podle tamního nařízení o medu z roku 2015 dál stačí nápis „směs medů z více než jedné země“.

Co přijde dál

Směrnice 2024/1438 zmocňuje Evropskou komisi stanovit jednotné metody rozboru, kterými se odhalí falšování a ověří původ medu, a pravidla sledovatelnosti od včelaře nebo dovozce až ke spotřebiteli. Podle irského úřadu pro bezpečnost potravin (FSAI) má Komise po studiích proveditelnosti tyto akty přijmout do června 2029. Od června 2024 jí radí odborná platforma pro med.