Tualang (Koompassia excelsa) patří mezi nejvyšší stromy tropické Asie. Obvykle dorůstá 45 až 80 metrů a nejvyšší změřené exempláře na Borneu, kde se mu říká tapang, mají přes 85 metrů. Hladký světlý kmen se často větví až ve výšce kolem třiceti metrů. Kůra je tak kluzká, že po ní prý nevyšplhá ani malajský medvěd, velký milovník medu.

Právě proto si tualang oblíbila obří včela Apis dorsata. Na rozdíl od včely medonosné nestaví hnízdo v dutině: pod větev zavěsí jedinou otevřenou plástev, širokou až kolem metru, a přikryje ji několika vrstvami vlastních těl, živým závojem. Na jednom stromě se může sejít mnoho včelstev, podle některých pozorování až dvě stě. Když se k hnízdu přiblíží sršeň, přeběhne po závoji vlna, jak včely v rychlém sledu zvedají zadečky; tento „třpyt“ dravce odrazuje. Větší vetřelce, třeba ptáky, může napadnout celý roj.

Včely na cestách

Obří včely na jednom místě nezůstávají. Včelstvo obvykle obývá hnízdiště tři až čtyři měsíce a pak se stěhuje za kvetoucími stromy; na Borneu jich výrazně přibývá v letech, kdy dipterokarpový prales hromadně vykvete. Studie v časopise Nature z roku 2000 ukázala, že se včelstva po sezónní migraci dokážou vrátit na totéž místo, přestože dělnice žijí tak krátce, že tam předtím nikdy nebyly. Pokusy v Číně naznačují, že jim k tomu mohou pomáhat zbytky starých pláství.

Noční sklizeň

Med z tualangů sbírají skupiny vesničanů v odlehlých částech pralesa, například v lese Ulu Muda na severu Malajského poloostrova. Pracuje se v noci. Lovci spletou kořeny lián do pomalu doutnající pochodně a s ní vyšplhají do koruny. U hnízda pochodní udeří o kmen, z ní se sypou jiskry a včely se vrhnou za zářícími body do tmy. Lovci tak získají chvíli, aby odřízli kusy plástve a uložili je do vědra. Podle reportáže agentury AFP jedna skupina takto obcházela hnízda celou noc, skončila těsně před svítáním a nasbírala 43 kilogramů medu. Výtěžek si dělí rovným dílem. Bodnutí jsou běžná, smrtelný úraz si však lovci podle svých slov nepamatují.

Strom, který se nekácí

Dřevo tualangu je středně těžké a dá se použít, med z jeho koruny však má větší cenu než trámy. V částech Sarawaku na Borneu je kácení těchto stromů tradičně tabu a zpracovávají se jen kmeny, které vyvrátila bouře. Med tualang přitom není med z květů tualangu: strom včelám slouží jen jako bezpečné místo k hnízdění, nektar sbírají v širokém okolí. Jde proto o smíšený lesní med, jehož chuť a barva se mění podle toho, co právě kvete.

Zdroje

  1. National Parks Board Singapore, Flora & Fauna Web: Koompassia excelsa
  2. FAO: Honeybees of the genus Apis (Apis dorsata)
  3. Neumann et al. (2000): Home-site fidelity in migratory honeybees, Nature
  4. Kastberger et al. (2009): Social waves in giant honeybees repel hornets (Naturwissenschaften)
  5. AFP / Malay Mail: Malaysia's honey hunters defy angry bees to harvest treetop treasure (2018)