Co dobrého med přináší

Chuť, kterou cukr nemá

Cukr je jedna čistá látka, med je směs. Kromě fruktózy a glukózy obsahuje malá množství dalších cukrů, organických kyselin, enzymů, aminokyselin, minerálních látek, pylu a vonných látek z nektaru. Proto každý druhový med chutná jinak: akátový jemně a vanilkově, pohankový ostře a sladově, kaštanový hořce. Med tak do kuchyně přináší chuť a vůni, ne jen sladkost.

Podrobně v článkuJak se med ochutnává →

Potravina bez přísad

Evropská směrnice o medu nedovoluje do medu nic přidávat – žádné přísady, cukr ani konzervanty – a zakazuje mu odebírat pyl nebo jiné vlastní složky, pokud to není nezbytné při odstraňování nečistot. Konzervovat ho ani není třeba: má málo vody, je kyselý a vysoký obsah cukru brání růstu mikroorganismů. V dobře uzavřené sklenici proto vydrží velmi dlouho; časem nanejvýš zkrystalizuje, což je přirozené.

Kašel při nachlazení

Nejlépe doložený přínos medu se týká kašle. Přehled Cochrane z roku 2018 shrnul šest studií s 899 dětmi od jednoho do osmnácti let: med zmírňoval kašel lépe než žádná léčba nebo placebo a nejméně stejně dobře jako antihistaminikum difenhydramin, které se do sirupů proti kašli přidává; nežádoucích účinků nebylo víc než ve srovnávacích skupinách. Studie z Oxfordské univerzity z roku 2020, která spojila čtrnáct pokusů, došla k tomu, že med zlepšoval příznaky infekcí horních cest dýchacích lépe než obvyklá péče, zvlášť četnost a sílu kašle.

Britský úřad NICE proto od roku 2019 ve svém doporučení pro akutní kašel uvádí med jako jednu z možností, které si lidé mohou vyzkoušet sami, u osob starších jednoho roku. Med nenahradí návštěvu lékaře při vysoké horečce, dušnosti nebo kašli, který trvá týdny.

Rány a popáleniny

Med se na rány přikládal už ve starověku a dnes se k tomu vrací i moderní medicína – v podobě sterilního zdravotnického medu, který se ozařuje, aby v něm nezůstaly bakteriální spory, a prodává se jako obvazový materiál. Přehled Cochrane z roku 2015 zjistil, že povrchové a středně hluboké popáleniny se pod medem hojily asi o čtyři až pět dní rychleji než pod běžnými obvazy; tento závěr označil za dobře podložený. U ostatních typů ran byly výsledky studií příliš rozdílné na jednoznačný závěr. Med ze sklenice z kuchyně ale na otevřenou ránu nepatří: není sterilní.

Proč med brzdí bakterie

V laboratoři med zastavuje růst mnoha bakterií. Spolupracuje na tom několik věcí najednou: vysoký obsah cukru, který z bakterií odčerpává vodu, kyselost a peroxid vodíku, jejž v naředěném medu tvoří včelí enzym glukózooxidáza. U manukového medu k tomu přistupuje metylglyoxal. Nizozemský tým v roce 2010 rozebral zdravotnický med po jednotlivých složkách a našel v něm ještě jednu zbraň, bílkovinu defensin-1, kterou si včely vyrábějí pro vlastní obranyschopnost a přidávají ji do medu.

Podrobně v článkuManuka a čísla na sklenici →

Antioxidanty z tmavých medů

Med obsahuje polyfenoly a další látky, které v laboratorních testech působí jako antioxidanty. Jejich množství se mezi medy velmi liší a obecně platí, že tmavé medy jich mají víc než světlé; vysoko se umísťuje třeba pohankový med. V malém pokusu z roku 2003 se po vypití pohankového medu rozpuštěného ve vodě antioxidační kapacita krve zdravých mužů krátkodobě zvýšila asi o 7 %. Zda to má dlouhodobý význam pro zdraví, zatím nikdo neprokázal.

Cukr v krvi a krevní tuky

Med obsahuje víc fruktózy, která zvyšuje hladinu cukru v krvi méně než glukóza. Jeho glykemický index proto závisí na druhu: mezinárodní tabulky glykemického indexu z roku 2002 uvádějí u různých medů hodnoty zhruba od 30 do přes 80, v průměru kolem 55, a rumunský akátový med, bohatý na fruktózu, měl jen 32. Pro srovnání: běžný cukr (sacharóza) má asi 68.

Torontská metaanalýza z roku 2022 shrnula osmnáct kontrolovaných studií s víc než tisícem účastníků. Med v nich mírně snižoval hladinu cukru nalačno, celkový a „zlý“ LDL cholesterol i triglyceridy a mírně zvyšoval „hodný“ HDL cholesterol; nejpříznivější výsledky měl surový jednodruhový med, například akátový nebo jetelový. Autoři ale zdůraznili, že jistota důkazů je nízká a že účastníci jedli zdravě, s přidanými cukry do desetiny denního příjmu energie. Jinými slovy: med může být lepší volbou než jiné sladidlo, ne důvodem sladit víc.

Energie pro sport

Med je rychlý zdroj energie, který lze vzít s sebou. V americkém pokusu z roku 2004 jeli trénovaní cyklisté časovku na 64 kilometrů; s medem i s glukózovým gelem byli rychlejší než s placebem a mezi medem a glukózou se rozdíl neprokázal. Šlo ovšem jen o devět jezdců.

Co se nepotvrdilo

Rozšířená rada, že místní med chrání před sennou rýmou, protože obsahuje pyl z okolí, má slabou oporu. Studie si odporují: americký pokus z roku 2002 žádný účinek oproti placebu nenašel, malajsijský z roku 2013 ano a finská pilotní studie s medem obohaceným o březový pyl ukázala slibné, ale předběžné výsledky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2010 posoudil několik navržených zdravotních tvrzení o medu a příčinnou souvislost u nich neshledal. Na etiketě medu se proto v EU nesmí slibovat zdravotní účinky.

Na co pamatovat

Dětem mladším dvanácti měsíců se med nedává, ani v čaji nebo pečivu. Může obsahovat spory bakterie Clostridium botulinum, které dospělému ani staršímu dítěti neublíží, v nezralých střevech kojence se ale mohou pomnožit a způsobit kojenecký botulismus. Med je také z větší části cukr: 100 gramů má asi 304 kilokalorií, cukr 387 – rozdíl je hlavně v tom, že med obsahuje zhruba 17 % vody. Světová zdravotnická organizace ho počítá mezi volné cukry, kterých by mělo být méně než deset procent denního příjmu energie. Pro diabetiky a pro zuby platí stejná opatrnost jako u cukru.

Dobré i pro krajinu

Kdo kupuje med od místního včelaře, podporuje i to, co se na sklenici nevejde. Podle FAO závisí tři ze čtyř plodin, které dávají lidem ovoce nebo semena, alespoň zčásti na opylovačích. V západní Evropě má opylování včelami podle odhadu FAO třicetkrát až padesátkrát vyšší hodnotu než všechen sklizený med a vosk.

Podrobně v článkuProč ubývá včel →