Pravý, nebo falšovaný?

Podle evropské směrnice o medu je med přírodní sladká látka, kterou včely vyrábějí z nektaru nebo ze sladkých výměšků rostlin či hmyzu, přetvářejí ji, odvodňují, ukládají a nechávají zrát v plástvích. Nesmí se do něj nic přidávat. Pyl je jeho přirozenou součástí a podle něj se dá často poznat, odkud med pochází.

Jak se med falšuje

Nejjednodušší podvod je naředit med levným cukerným sirupem. Kontroly EU v posledních letech nacházely hlavně sirupy z rýže, pšenice a cukrové řepy. Další podvody se týkají původu: med se vydává za jiný druh, než jakým je, nebo se zastírá země, odkud pochází. Úřad OLAF při vyšetřování narazil i na přidaná barviva a jiné přísady. Kontroly přitom nezjistily ohrožení zdraví; jde o klamání spotřebitelů a nekalou konkurenci vůči poctivým včelařům.

Zpráva „From the hives“

V březnu 2023 zveřejnila Evropská komise výsledky akce „From the hives“ (Z úlů). Od listopadu 2021 do února 2022 odebralo 16 členských států spolu s Norskem a Švýcarskem 320 vzorků dovezeného medu přímo na hranicích. Společné výzkumné středisko Komise (JRC) u 147 z nich, tedy u 46 %, zjistilo podezření, že nesplňují pravidla EU – nejčastěji kvůli přidanému sirupu. Při předchozí kontrole v letech 2015–2017 to bylo 14 %, laboratoř ale tentokrát používala citlivější metody, takže čísla nejsou přímo srovnatelná. Nejvíc podezřelých zásilek pocházelo z Číny, nejvyšší podíl měl med z Turecka (93 %). Ze 123 prověřených vývozců jich podezření vzbudilo 70. Úřad OLAF následně vyšetřoval 44 evropských firem a sedm z nich bylo potrestáno. Komise zdůraznila, že jde o podezření, ne o prokázaný podvod, a že vzorky nepopisují celý trh EU.

Izotopy: stopa kukuřice a třtiny

Rostliny poutají uhlík dvojím způsobem. Většina medonosných rostlin patří k takzvaným rostlinám C3, kdežto kukuřice a cukrová třtina k rostlinám C4, které obsahují o něco víc těžkého izotopu uhlíku 13C. Standardní metoda AOAC 998.12 porovnává izotopové složení cukrů v medu a bílkovin z téhož medu; rozdíl prozradí přidaný sirup z kukuřice nebo třtiny zhruba od sedmi procent. Podvodníci proto přešli na sirupy z rostlin C3 – z rýže, pšenice nebo řepy –, které tato metoda nevidí. Přesnější je kapalinová chromatografie spojená s izotopovou hmotnostní spektrometrií (LC-IRMS), která měří izotopy jednotlivých cukrů zvlášť.

Markery, NMR a pyl

Sirupy po sobě nechávají i chemické stopy. Látka AFGP se vyskytuje v rýžových sirupech, ale v medu dosud nalezena nebyla. Jiným vodítkem jsou delší řetězce cukrů (oligosacharidy), které vznikají při výrobě sirupů ze škrobu. Nukleární magnetická rezonance (NMR) zachytí „otisk“ celého vzorku a porovná ho s databází pravých medů. Pylová analýza pod mikroskopem pak určuje, z jakých rostlin a z jaké oblasti med pochází – pyl se ale dá odfiltrovat nebo naopak přidat. Britská odborná revize z roku 2025 doporučila u některých markerů opatrnost, protože se v menší míře vyskytují i v pravém medu. Spolehlivý výsledek proto dává jen kombinace více metod.

Co se mění

Od 14. června 2026 platí v EU nová pravidla značení: u směsí medů musí být na přední straně obalu uvedeny všechny země původu v pořadí podle hmotnosti a s procentním podílem. Dosavadní obecné označení „směs medů z EU a mimo EU“ už nestačí. Komise má navíc do roku 2029 stanovit jednotné metody analýzy a systém sledovatelnosti. Domácí „testy“ pravosti, například krystalizace nebo hoření, spolehlivé nejsou.